Rudolf Gajdoš – Podluží v písni a tanci
O autorovi
Rudolf Gajdoš (1908-1975) - Ač se Rudolf Gajdoš narodil v Měříně na Vysočině, většinu svého života strávil na Slovácku. Své dětství strávil v Lednici, která mu společně s Mikulovem velmi přirostla k srdci. Byl to právě on, kdo se výrazně zasadil o záchranu obou těchto významných památek! Malířství studoval u prof. Maxe Švabinského, u nějž získal hluboký smysl pro realismus. Tyto estetické tendence promítl i do své tvorby. Poté, co procestoval téměř celou Evropu, vrátil se Gajdoš na Moravu a usadil se v Mikulově. Odtud vyjížděl do širokého okolí a zachycoval místní obyvatele při práci i při slavnostních okamžicích. Miloval panorama a monumentalitu Pálavy i malebnost architektury okolních obcí.
Etnografický popis
„Cifrující“ šohaj jako leitmotiv celých národopisných slavností. Typická taneční figura svobodných chlapců z Podluží dává vyniknout střihu a sladěnosti jednotlivých krojových součástí. Úzké červené kalhoty zastrčené do vysokých čižem, košile s širokými rukávy ukončené výraznou krajkou „čipkou“ a zdobný černý klobouk „guláč“ se symbolem mládenectví – „kosírkem“. Karmínově červená barva z „červenic“ se opakuje na šohajověšátku kolen krku a dlouhých hedvábných střapcích slavnostních čižem. K barevné vyváženosti kroje přispívá i kokarda z „holých“ (tedy ještě nemalovaných) mašlí, připevněná na levé části krátké vestičky „lajblu“.
