Rudolf Gajdoš – Podluží v písni a tanci

Rudolf Gajdoš (1908-1975) - Ač se Rudolf Gajdoš narodil v Měříně na Vysočině, většinu svého života strávil na Slovácku. Své dětství strávil v Lednici, která mu společně s Mikulovem velmi přirostla k srdci. Byl to právě on, kdo se výrazně zasadil o záchranu obou těchto významných památek! Malířství studoval u prof. Maxe Švabinského, u nějž získal hluboký smysl pro realismus. Tyto estetické tendence promítl i do své tvorby. Poté, co procestoval téměř celou Evropu, vrátil se Gajdoš na Moravu a usadil se v Mikulově. Odtud vyjížděl do širokého okolí a zachycoval místní obyvatele při práci i při slavnostních okamžicích. Miloval panorama a monumentalitu Pálavy i malebnost architektury okolních obcí.

Velmi zdařilé zachycení siluety a barevného složení kroje na „vyslečení“ pro svobodného mládence z jižního Podluží. Nejvýraznějším prvkem jsou červené soukenné nohavice „červenice“ s bohatě vyšívaným modrým šňůrováním, doplněné drobnou modrou výšivkou „cifrováním“. 

K červenicím se obléká slavnostní košile pro svobodné chlapce zvaná též „katrovice“, a to podle častého způsobu výzdoby rukávů použitím tylu. Široké otevřené rukávy košile jsou zdobené vkládanými pruhy výšivek a ukončené širokými krajkami „čipkami“. Košile je u krku uzavřená čtyřmi šňůrkami na „smečku“ (malou mašli), dvě na pravém rameni a dvě pod krkem. Přes košili má svobodný chlapec oblečenou hluboce vykrojenou zdobenou vestu bez rukávů „lajbl“ s připevněnou kokardou (ještě nemalovaných) mašlí. Zelený hedvábný podklad, zdobený růžovými skládanými mašličkami, je typický pro obce jižního a západního Podluží.  

Slavnostní pokrývkou hlavy je „guláč“, zhotovený z tuhé černé plsti a až po horní okraj obtočený úzkými červenobílými žinylkami. V přední části je zdobený umělým pérem s „točkem“ a „kosírkem“ z vyběleného volavčího či jeřábího pera. Vysoké černé čižmy se zlatou podkovičkou a žlutým ozdobným prošitím s motivem srdce opět odkazují šohaje na jižní Podluží.