Rudolf Gajdoš – Podluží v písni a tanci

Rudolf Gajdoš (1908-1975) - Ač se Rudolf Gajdoš narodil v Měříně na Vysočině, většinu svého života strávil na Slovácku. Své dětství strávil v Lednici, která mu společně s Mikulovem velmi přirostla k srdci. Byl to právě on, kdo se výrazně zasadil o záchranu obou těchto významných památek! Malířství studoval u prof. Maxe Švabinského, u nějž získal hluboký smysl pro realismus. Tyto estetické tendence promítl i do své tvorby. Poté, co procestoval téměř celou Evropu, vrátil se Gajdoš na Moravu a usadil se v Mikulově. Odtud vyjížděl do širokého okolí a zachycoval místní obyvatele při práci i při slavnostních okamžicích. Miloval panorama a monumentalitu Pálavy i malebnost architektury okolních obcí.

Rudolf Gajdoš nejen zhotovil pro národopisný festival Podluží v písni a tanci několik plakátů, ale stál i u zrodu tohoto významného folklorního počinu.

Plakát z roku 1959 odráží autorovo dobové vizuální cítění s používáním palety jasných barev, které plně korespondují s barevností podlužáckých krojů. Svobodná chasa ve slavnostních krojích „na vyslečení“ je autorem zachycena až v expresivní mozaikové formě, vyzařujícíradost z tance a hrdost na svůj kroj.

Plakát je komponován jako dynamická skupinová scéna tanečníků v krojích, stylizovaná do podoby okenní vitráže. Postavy i pozadí jsou rozčleněny výraznou tmavou konturou do barevných segmentů, které připomínají skleněné tabulky a zdůrazňují rytmus pohybu i ornamentální charakter krojových detailů. Plošná barevnost a schematizace figur vytvářejí silně dekorativní celek, jenž zároveň zachovává čitelnost jednotlivých tanečních gest a kolektivní energie lidové slavnosti.

List náleží k sérii Gajdošových plakátů vytvořených pro folklorní festivaly v Tvrdonicích, v nichž autor opakovaně rozvíjí ikonografii krojovaných tanečníků jako vizuálního symbolu Podluží. Využití stylizace inspirované vitráží představuje svébytný způsob, jak propojit etnografický motiv s moderním grafickým jazykem určeným pro veřejný prostor. Plakát tak nejen propagoval konkrétní kulturní událost, ale zároveň spoluutvářel reprezentativní obraz regionální tradice v kontextu dobové užité grafiky konce 50. let.