Rudolf Gajdoš – Podluží v písni a tanci

Rudolf Gajdoš (1908-1975) - Ač se Rudolf Gajdoš narodil v Měříně na Vysočině, většinu svého života strávil na Slovácku. Své dětství strávil v Lednici, která mu společně s Mikulovem velmi přirostla k srdci. Byl to právě on, kdo se výrazně zasadil o záchranu obou těchto významných památek! Malířství studoval u prof. Maxe Švabinského, u nějž získal hluboký smysl pro realismus. Tyto estetické tendence promítl i do své tvorby. Poté, co procestoval téměř celou Evropu, vrátil se Gajdoš na Moravu a usadil se v Mikulově. Odtud vyjížděl do širokého okolí a zachycoval místní obyvatele při práci i při slavnostních okamžicích. Miloval panorama a monumentalitu Pálavy i malebnost architektury okolních obcí.

Motivem pro plakát tohoto ročníku známého folklorního festivalu se grafikovi stala svobodná dívka z Lanžhota ve slavnostním kroji. Pouze v této obci se udrželo nošení obřadní varianty dívčího podlužáckého kroje, která je zachycena na vyobrazeních již z počátku 19. století.

Jde o tradici nošení slavnostních „šatek“ a celé tzv. garnitury v podobě „obojků“ a „taclí“ s černou výšivkou a krajkou. Jedinečným bylo používání paličkovaných krajek „ficlí“ na ukončení a vložkování šatky smetanové nebo žluté barvy, zhotovených původně z kopřivových, později hedvábných nití. Paličkované krajky byly dílem šikovných rukou místních krajkářek až do 80. let 19. století.

Nezaměnitelnou pro Lanžhot zůstala také obřadní žlutá soukenná sukně s našitými pásy z černého sametu. Ty zdobily spodní část sukně. Autor přesně vykreslil i specifickou úpravu zaplétání vlasů lanžhotských dívek na „zahrádku“. Takto oděná svobodná dívka mohla představovat nevěstu, starší družičku či dívku jdoucí na nejvýznamnější náboženské svátky, zejména slavnosti Božího těla.