Jan Šebek – Muzikanti

Jan Šebek (1890–1966) - Český „malíř Domažlicka“, věnující se především folkloristickým a monumentálně–historickým tématům. Narodil se v Praze, v letech 1922–1923 studoval na Akademii výtvarných umění, v ateliéru Maxe Švabinského a od roku 1926 spolupracoval s Alfonsem Muchou. Později se s rodinou se usadil v Domažlicích. V období 2. světové války se přestěhoval do Rožmitálu pod Třemšínem, kde na fasádě Panského domu vytvořil sgrafito zobrazující Jaroslava Lva z Rožmitálu a na Blatné. Pro rožmitálskou radnici rovněž vytvořil monumentální obraz Pasování pana Lva z Rožmitálu na rytíře. V roce 1945 koupil s manželkou Vlastou budovu bývalé školy v Caparticích, kde žil až do konce života. Je pochován na hřbitově Na Soutkách v Klenčí, pod vlastnoručně navrženým náhrobním kamenem.

Menší komorní malba zachycuje trojici venkovských hudebníků v krojích při hře na tradiční nástroje. Autor pracuje s uvolněným, pastózně vedeným štětcem, jenž zdůrazňuje spíše atmosféru okamžiku než detailní popis jednotlivých prvků. Figurám dominuje centrálně postavený kontrabas, který kompozičně sjednocuje scénu a současně akcentuje význam hudby jako nedílné součásti lidových slavností. Tlumená barevnost s převahou zemitých tónů a bílých akcentů krojových košil podporuje dojem všedního, autentického prostředí.

Šebkovo pojetí nevykazuje snahu o etnografickou přesnost, ale spíše o malířské zachycení živé tradice a společenské role muzikantů na venkově. Volnější modelace obličejů a zjednodušené podání detailů přibližují dílo dobové žánrové malbě první poloviny 20. století, která vnímala folklorní motiv jako nositele nálady a paměťové hodnoty. Obraz tak působí jako intimní výjev z hudebního doprovodu hodových či svátečních setkání, kde je důležitější společný prožitek než reprezentativní popis kroje.