František Schulz – Fašank v Poštorné

František Schulz (1950) - Žije a tvoří v Poštorné. Člen Sdružení výtvarných umělců Moravy (SVUM) a Sdružení břeclavských výtvarníků. Vystudoval Střední aranžérskou školu, obor reklama a propagace. Profesně se věnuje grafickému designu, propagaci i kulturní a osvětové činnosti. Ve své grafické tvorbě se soustřeďuje na linoryt a barevný linoryt. Jeho černobílá i barevná grafika je motivicky inspirována krajinou kolem Břeclavi. Od popisných a většinou jednobarevných krajinných vedut přechází k detailu a barevnému prolínání jednotlivých barevných sekvencí. Typické je energické až expresivní šrafování rydlem, jakoby kreslení, přímo do matrice. Tiskne vlastnoručně na zavedený formát A3. Z jeho tvorby vycházejí různé příležitostné tisky jako novoročenky, přání a monotypy.

Starobylé červené obřadní kabátky svobodných mládenců můžeme dodnes obdivovat v Poštorné, a to při moravském fašanku neboli masopustu. V církevním roce se takto nazývá doba od sv. Tří králů do Popeleční středy a odjakživa to bývalo období svátků, svateb, zabíjaček, veselí, které vrcholilo zvláště v posledních třech dnech, tzv. ostatcích (masopustní neděle, pondělí a úterý).

Dnes je jednodenní sobotní fašank organizovaný místním Slováckým krúžkem Koňaré. Několikahodinová pochůzka začíná u kostela Navštívení Panny Marie a první zastávkou bývá blízká fara. Organizátoři udržují vkusnost a uměřenost zúčastněných masek, dbají na tradiční průpovídky a zejména zachovávají unikátní starobylý fašankový tanec „pod šable“. Hlavními aktéry jsou právě svobodní chlapci v obřadních krojích s červenými kabátky. A po celé obci, tak jako v minulosti, voní smažené koblihy, boží milosti či uzené klobásy...

V úterý večer se „pochovávala basa“ a tím končila doba veselí, jak ukazuje dochovaný popěvek: „Na konec fašanku, kdo nemá galánku, už ju mjet nebude, protože půst bude.“