František Schulz – Děvčice z Poštorné
Datace
Technika
Rozměry
Velmi pečlivě provedený linoryt věrně zobrazuje hlavní rysy svátečního kroje „na vyslečení“ v charvátské části regionu. Dívčí podlužácký kroj z Poštorné je charakteristický specifickou úpravou hlavy, kdy si pracně zapletená dívka nasazuje na hlavu „kokeš“. Soudobý kokeš je z obou stran oválně otevřený čepec, potažený červeným květovaným „paterovým“ hedvábím. Asi do 40. let 20. století se potahoval (podobně jako „rožky“) čtvercovým střapcovým šátkem, který měl kolem kraje pás z drobných bílých květů, tvořící i okraj čepce. Později se již hedvábný podklad kupoval jako metrová látka bez střapení, rovnoměrně zdobená zlatými a stříbrnými květy. Zadní část čepce je spojena slabou příčkou, jež je ovinuta hedvábnou stužkou. Uprostřed příčky se nachází „gučka“ složená z hedvábných barevných mašliček, kryjící zadní otvor kokeše.
Na někdejším dolnorakouském Podluží (Poštorná, Charvátská Nová Ves a Hlohovec) a také v Lednici se na širokou mašli umístěnou napříč kokeše upevňuje kokarda poskládaná ze dvou mašlí tak, že na záda spadají celkem čtyři konce mašlí. Mašle, původně hladké, později tištěné či vetkávané, jsou již od 40. let 20. století zcela nahrazeny malovanými. Dnes můžeme tuto úpravu vidět i v obcích, které se k západnímu Podluží připojily teprve po roce 1989 – Bulhary, Valtice či Dolní Dunajovice.