V. A. Fialay – Šohaj v lajblu

“Lajbl“ je nářeční termín pro krátkou vestičku bez rukávů, který se používá na jižním a západním Podluží. V severní části tohoto regionu je zaužívaný termín kordulka.

Ale nejen rozdílné názvosloví, ale i barevný podklad vestičky nám spolehlivě určuje jednotlivé části regionu. Střihově se „lajbl“ na Podluží ustaluje někdy na začátku druhé poloviny 19. století a oproti starším typům známým z dobového vyobrazení je kratší a upnutější. Vzadu je vysoko vykrojen do poloviny zad a symetricky rozdělen ozdobami, vpředu těsně přiléhá a nezapíná se. Na levou stranu se od konce 19. století připevňují dlouhé mašle původně z jednobarevného hedvábí, potom s tištěným drobným vzorem a v posledních letech výhradně malované. Délka soudobých mužských mašlí oproti původním se prodloužila až do půli lýtek (ještě ve 30. letech minulého století sahaly jen do půli stehen). 

A aby nebylo pochyb o dataci, autor zcela věrně zachytil typický mužský sestřih vlasů 50. let20. století.