Rudolf Gajdoš – Studie ženy z Lanžhota v šatce

Rudolf Gajdoš (1908-1975) - Ač se Rudolf Gajdoš narodil v Měříně na Vysočině, většinu svého života strávil na Slovácku. Své dětství strávil v Lednici, která mu společně s Mikulovem velmi přirostla k srdci. Byl to právě on, kdo se výrazně zasadil o záchranu obou těchto významných památek! Malířství studoval u prof. Maxe Švabinského, u nějž získal hluboký smysl pro realismus. Tyto estetické tendence promítl i do své tvorby. Poté, co procestoval téměř celou Evropu, vrátil se Gajdoš na Moravu a usadil se v Mikulově. Odtud vyjížděl do širokého okolí a zachycoval místní obyvatele při práci i při slavnostních okamžicích. Miloval panorama a monumentalitu Pálavy i malebnost architektury okolních obcí.

Velmi přesná studie krojované dívky ve vrcholně reprezentačním lidovém oděvu pro svobodné. Zachycuje prvky, které se udržely ve svébytném Lanžhotě hluboce do 20. století (a pokračují i ve století následujícím). 

V první řadě jde o tradici nošení slavnostních „šatek“ a celé tzv. garnitury v podobě „obojků“ a „taclí“ s černou výšivkou a krajkou. Původní typ a vzor můžeme vidět již na prvním zachycení krojů z Podluží z roku 1814. Nezaměnitelnou pro Lanžhot zůstala i obřadní žlutá soukenná sukně s našitými pásy z černého sametu. Ty zdobily spodní část sukně. Studie z roku 1949 zpodobňuje ještě tradiční variantu širokého pásu, lemovaného nahoře a dole jedním úzkým. Délka sukně také odpovídá pozvolnému zkracování, ke kterému na přelomu 40. a 50. let 20. století začalo docházet. Autor zachytil i zlaté podkovičky u čižem, které se ještě v tuto dobu neuchytily např. na sousedním západním Podluží.

Takto oděná svobodná dívka mohla představovat nevěstu, starší družičku či dívku jdoucí na nejvýznamnější náboženské svátky, zejména slavnosti Božího těla.