Karel Božek – Muž v halině v poli

Karel Božek (1905–1962) - Karel Božek se narodil v Boskovicích. Po absolvování čtyřletého Státního českého ústavu učitelského a vojenské prezenční služby v roce 1927 přichází na Podluží. Zde až do své smrti v lednu 1962 působil jako učitel na školách v Hruškách, Charvátské Nové Vsi, Lanžhotě a především ve Staré Břeclavi, kde se roku 1930 oženil s Anežkou Kobzíkovou. Přiženění do známé starobřeclavské rodiny prohloubilo jeho zájem o reálné zachycení rychle se měnícího a postupně mizejícího autentického světa lidového prostředí. Technikou akvarelu dokázal břeclavský malíř Karel Božek vdechnout figurám život, postavy zachycoval v jejich přirozeném postoji. Jeho malby s dokonale propracovanými detaily střihů, tvarů, jednotlivých doplňků krojových součástí jsou dnes proto důležitým zdrojem pro etnografy. Akvarely zavádějí do zaniklých zákoutí a na louky kolem Dyje, nabízejí tak pohledy na starou Břeclav. Na Božkových akvarelech je věrně vypodobena i barevnost a struktura látky, zejména u sukna a hedvábí. Nejvíce ale návštěvníka upoutá autorova dovednost vdechnout figurám život a zachytit všechna ta děvčata, šohaje, strýčky a stařečky v jejich přirozeném postoji. Karel Božek se věnoval svému nejoblíbenějšímu koníčku – malování – až do své předčasné smrti. Jeho podlomené zdraví bylo důsledkem dlouhodobého věznění v koncentračních táborech Mauthausen a Gusen, kam byl odsouzen za protinacistickou odbojovou činnost v době druhé světové války.

Akvarel dává možnost shlédnout starobylou „halinu“ v celé své kráse. Sahala většinou do půli lýtek (na obraze má působivou délku ke kotníkům) a vzadu měla hluboký obdélníkový límec. Jedinou ozdobou bylo zdobení úzkou obrubou z červeného sukna a v pase se občas uvazovala slaměným „obříslem“.

„Halina“ se oblékala pro běžné nošení v chladnějším počasí na základní pracovní kroj, který tvořily „vajskornová“ košile, „třaslavice“ a dlouhá modrá plátěná zástěra. Na akvarelu je zobrazeno i nošení kratšího pracovního kabátku „kabaně“. Velmi pěkně autor zachytil také dobovou variantu pokrývky hlavy – klobouk „húseňák“ pro starší mužáky s kratší stříškou stočenou nahoru. Tato dnes již zaniklá starobřeclavská varianta měla barevné žinylky („húsenky“) obtočené nad sebou, na rozdíl od propletených v okolních obcích Podluží. 

Pracovní kroj byl doplněn původní obuví na všední dny, kterou byly „jojky“. Vysoké boty z černé kůže s širokými holínkami.