Josef Korejz Blatinský – Gajdoš Novosák z Lanžhota

Josef Korejz - Blatinský (1909-1989) - Josef Korejz Blatinský se narodil a žil v Javornici. Rodný kraj, podhůří Orlických hor, oblast velmi malebná a bohatá lidovou kulturou, mu učaroval již v dětství. Přál si být malířem a také se jím stal, přestože se narodil do chudé rodiny a na akademické vzdělání neměl prostředky. Malovat se učil v příležitostných kurzech pod odborným vedením a rychle našel vlastní výraz, kterým podával své svědectví o životě venkova. Rodný kraj prošel křížem krážem s batohem a kreslířskými a malířskými potřebami. S otevřeným srdcem a vnímavou duší putoval pěšky či na kole za lidovým uměním i do jiných krajů republiky, obdivovat výtvory lidského umu a přírodu.  V roce 1946 navštívil slavnosti ve Strážnici a Velehrad. Prožité zážitky se mu staly impulzem k opakovanému návratu na Slovácko a rozsáhlému výtvarnému vyjádření pomocí ilustrací a fotografií.Stal se spolupracovníkem Ústavu etnografie v Praze, katedry etnografie a folkloristiky Univerzity Karlovy, etnografického oddělení Moravského muzea v Brně, muzea ve Strážnici, spolupracoval také s Ústavem pro jazyk český a od poloviny šedesátých let s Okresním muzeem Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. Všechny tyto instituce vlastní od Josefa Korejze množství obrazového i slovesného materiálu - dokumentaci zanikajícího života a lidových tradic starého venkova. Krajina, lidová obydlí, sakrální stavby, křty, svatby, pohřby, poutě, slavnosti, folklorní osobnosti, prostí lidé i prosté živobytí, zachycené na akvarelech a snímcích Josefa Korejze Blatinského, nejsou v některých případech výtvarně dokonalé ani technicky brilantní po stránce fotografické, ale svérázný a citlivý autor zanechal úžasné dokumentační dědictví, které se týká i našeho regionu – Podluží a Hanáckého Slovácka.

Koncem 18. století je na jihovýchodní Moravě hudební nástroj dudy již výhradně nazýván termínem „gajdy“ (z arabského slova gaida). Toto označení přetrvává až do současnosti. A tak gajdoš je potom moravský dudák. 

V polovině 19. století se na Slovácku začínají vytvářet hudební sestavy, které svůj vrchol zaznamenávají na přelomu 19. a 20. století (za úspěšná lze ještě považovat i 20. léta minulého století). Určitou renesanci tzv. gajdošská muzika prožívá v současnosti. Kromě tradičního Horňácka zní na slavnostech a přehlídkách i na Podluží.