V. A. Fialay – Žena z Lanžhota v šubě

Jednou ze součástí obřadních krojů, které definitivně vymizely z lidového odívání na Podluží, je ženská „šuba“. Šlo o dlouhý kabát nejčastěji zhotovený z tmavomodrého či jako v případě této kresby šedofialového sukna, lemovaný černou beránčinou. Nejvýraznější ozdobou bylo červené šňůrování vpředu, na zádech, rukávech a kapsách. Kovové gombíky se zapínaly do poutek upletených ze šňůrek. Sukno bylo uvnitř podloženo nízkým beránkem a délka kabátu sahala téměř ke spodnímu okraji sukně. 

Tuto obřadní „šubu“ v chladných zimních měsících oblékaly především nevěsty a starší družičky při svatbách. Na Podluží se nejdéle udržela v Lanžhotě, kde je její nošení zaznamenáno ještě v 50. letech 20. století. 

Situování svobodného dívky v „šubě“ do obce Lanžhot dokládá i přítomnost dalšího obřadního oděvního prvku, kterým je typická lanžhotská „šatka“ s černou výšivkou a krajkou, doplněná „obojkem“ ve shodném provedení. Dlouhé stuhy uvázané pod krkem na „smečku“ již nesou barevný ornament, který se po roce 1945 rozšíří na celý region Podluží.