František Hoplíček – Ve žních

František Hoplíček (1890-1946) - Český akademický malíř, grafik a sportovec (v r. 1920 reprezentoval ČSR na VII. olympijských hrách, kde skončil v hodu diskem na sedmém místě). Narodil se v malé vesnici Zvole u Šumperku. Od útlého mládí rád maloval a výtvarný talent byl u něho rozpoznán již na obecné škole v rodné Zvoli učitelem Jakubem Lolkem, jež byl otcem známého malíře Stanislava Lolka. Další studium absolvoval na reálném gymnáziu v Litovli, kde získal i první lekce z kreslení od profesora Otakara Lachmanna. V roce 1907 odešel do Prahy, kde v letech 1907–1912 studoval na malířské akademii u profesorů Vlaho Bukovace a Rudolfa Ottenfelda. K jeho spolužákům na akademii patřili budoucí malíři O. Koníček, Z. Kratochvíl a A. Zahel. Další výtvarné vzdělání získal na studijních pobytech ve Vídni a Antverpách. V roce 1910 malíř uspořádal svoji první výstavu v Litovli. Po studiích trvale žil a pracoval v Olomouci. Od počátku svého pobytu se věnoval organizaci kulturního života města, v němž měl od roku 1928 soukromou malířskou školu. František Hoplíček zemřel po těžké nemoci v Olomouci 13. dubna 1946. Jako malíř se věnoval především figurální a portrétní malbě, v krajinářské tvorbě upřednostňoval rustikální témata, zejména nejrůznější venkovské práce. Maloval obrazy se sportovní tematikou, vytvářel rovněž návrhy na sportovní diplomy a rozsáhlé bylo jeho působení v oblasti užité grafiky. František Hoplíček byl členem dvou významných umělecký spolků, od roku 1914 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně a zakládajícím členem Klubu přátel umění v Olomouci. Celoživotní přátelství udržoval se sochařem Juliem Pelikánem.