František Schulz – Stárek z Poštorné
Datace
Technika
Rozměry
Hody dodnes patří na celém Podluží k vrcholům zvykoslovného roku. Sice již s větším důrazem na jejich společenskou než obsahovou stránku, avšak s trvající specifickou atmosférou. Hody jsou navíc jednou z mála soudobých pravidelných příležitostí k nošení lidových krojů a prezentace folkloru. Reprezentantem hodů byla a je chasa se svými stárky, mající na starosti jak hladký průběh tradičních zábav, tak náklady s tím spojené, tj. zajištění máje, uhrazení hudby a péči o muzikanty o hodových dnech.
V Poštorné se zachovává tradice tzv. císařských hodů na sv. Terezu, tedy v polovině měsíce října. Stárci – starší a mladší (dříve voleni po jednom ze sedláckého a chalupnického prostředí) se pro nový hodový rok volí na svátek sv. Štěpána 26. prosince. Po sváteční mši jde chasa do hostince Na Rožku a tajnou volbou jsou zde vybráni dva svobodní chlapci, kteří přebírají od předešlých stárků tzv. stárkovské právo neboli „předek“. A to v podobě svazečku různobarevných mašliček připevněných na dřevěném kolíčku a zastrčených v pokrývce hlavy „guláči“. O tancovačce při hodech stárek postupně předává „předek“ jednotlivým tanečníkům, kteří takto označeni mohou skákat „hošije“. Pokud jde stárek „přes pole“ (tedy do jiné obce) má svoje stárkovské označení zastrčené za pravou holínkou.