Nástroje pro usnadnění přístupu

Skip to main content

František Schulz – Stárek z Poštorné

Datace

2020

Technika

linoryt

Rozměry

41 x 29
O autorovi
František Schulz (1950) - Žije a tvoří v Poštorné. Člen Sdružení výtvarných umělců Moravy (SVUM) a Sdružení břeclavských výtvarníků. Vystudoval Střední aranžérskou školu, obor reklama a propagace. Profesně se věnuje grafickému designu, propagaci i kulturní a osvětové činnosti. Ve své grafické tvorbě se soustřeďuje na linoryt a barevný linoryt. Jeho černobílá i barevná grafika je motivicky inspirována krajinou kolem Břeclavi. Od popisných a většinou jednobarevných krajinných vedut přechází k detailu a barevnému prolínání jednotlivých barevných sekvencí. Typické je energické až expresivní šrafování rydlem, jakoby kreslení, přímo do matrice. Tiskne vlastnoručně na zavedený formát A3. Z jeho tvorby vycházejí různé příležitostné tisky jako novoročenky, přání a monotypy.
Etnografický popis

Hody dodnes patří na celém Podluží k vrcholům zvykoslovného roku. Sice již s větším důrazem na jejich společenskou než obsahovou stránku, avšak s trvající specifickou atmosférou. Hody jsou navíc jednou z mála soudobých pravidelných příležitostí k nošení lidových krojů a prezentace folkloru. Reprezentantem hodů byla a je chasa se svými stárky, mající na starosti jak hladký průběh tradičních zábav, tak náklady s tím spojené, tj. zajištění máje, uhrazení hudby a péči o muzikanty o hodových dnech. 

V Poštorné se zachovává tradice tzv. císařských hodů na sv. Terezu, tedy v polovině měsíce října. Stárci – starší a mladší (dříve voleni po jednom ze sedláckého a chalupnického prostředí) se pro nový hodový rok volí na svátek sv. Štěpána 26. prosince. Po sváteční mši jde chasa do hostince Na Rožku a tajnou volbou jsou zde vybráni dva svobodní chlapci, kteří přebírají od předešlých stárků tzv. stárkovské právo neboli „předek“. A to v podobě svazečku různobarevných mašliček připevněných na dřevěném kolíčku a zastrčených v pokrývce hlavy „guláči“. O tancovačce při hodech stárek postupně předává „předek“ jednotlivým tanečníkům, kteří takto označeni mohou skákat „hošije“. Pokud jde stárek „přes pole“ (tedy do jiné obce) má svoje stárkovské označení zastrčené za pravou holínkou.