Karel Novák – Šohaj z Podluží

Karel Novák (1915–2006) - Mistr Karel Novák patří mezi významné malíře Slovácka a celé jižní Moravy. Narodil se v Rohatci a odtud šel studovat na Státní reálku v Hodoníně. Středoškolská studia dokončil na II. státní reálce v Brně. Ve studiích pokračoval na Státní pedagogické akademii v Brně, po jejímž absolvování působil jako učitel na školách v okrese Hodonín a Břeclav. Svoji touhu věnovat se výtvarnému umění mohl realizovat až po ukončení II. světové války. Pod vedením malíře Václava Hejny úspěšně složil přijímací zkoušky na pražskou AVU a nastoupil do speciální školy figurální malby Prof. Jakuba Obrovského a Prof. Karla Mináře. Po absolutoriu v r. 1949 se natrvalo usadil na jižní Moravě a pokračoval i ve své pedagogické činnosti jako středoškolský profesor v Hodoníně a v Holíči na Slovensku. Svoji dlouholetou pedagogickou činnost završil v letech 1960 – 1975 na Pedagogickém institutu ve Zlíně a katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty v Ostravě. Od roku 1950 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně (SVUM). V roce 1991 se podílel na znovuobnovení tohoto sdružení, od roku 1994 byl jeho předsedou a později jeho čestným předsedou. Dále byl členem Sdružení výtvarných umělců jihovýchodní Moravy v Uherském Hradišti. Zanechal po sobě poměrně rozsáhlé umělecké dílo, které vznikalo v bezprostředním kontaktu s přírodou a těmi, které maloval. Jeho obrazy jsou proto blízké a srozumitelné pro široký okruh jeho obdivovatelů. Známé jsou hlavně jeho krajiny, ale nemalou část své umělecké tvorby věnoval figurálním motivům z prostředí Slovácka, Podluží nevyjímaje. Z jeho obrazů vyzařuje hluboká lidskost a snaha o zachycení přírody a člověka té doby.

Půvabný akvarel Karla Nováka nám ukazuje dobový posun ve vývoji slavnostního kroje svobodných chlapců v jižní části národopisného regionu Podluží. 

Vše na chlapeckém kroji se nám zdá bohatší a dekorativnější. Rukávy molové košile jsou širší a delší, šňůrky košile spadají ke stehnům, zelená krátká vestička „lajbl“ nabírá na zdobenosti, pestré malované stuhy z kokardy prodlužují svoji délku do půli čižem a barevný ornament soukenných kalhot „červenic“ vyplňuje celý prostor stehen. Velmi výrazná je i výzdoba pokrývky hlavy „guláče“ s bohatou snítkou zeleného „asparátu“.