Josef Konečný „Žar“ – Procesí u kapličky

Josef Konečný „Žar“ (1909-1989) - Josef Konečný se narodil v Žarošících – významném mariánském poutním místě na Slovácku. Odtud pochází také zkratka „Žar“, kterou uvádí ve své signatuře, odlišující ho od stejnojmenných malířů. Vyučil se malířem pokojů a dekorací, pak začal navštěvovat kurzy kreslení na Škole uměleckých řemesel v Brně. Od r. 1932 studoval u prof. Nechleby na AVU. V r. 1946 se usadil v Hodoníně. V jeho dílech se setkáváme převážně s folklorní tématikou z oblasti Podluží i dalších oblastí Slovácka. Signifikantní pro jeho tvorbu, inspirovanou Nechlebovským šerosvitem je přízračný opar – mlha, která jeho malbám dodává jedinečnou atmosféru. Jeho tvorba prozrazuje upřímný a srdečný vztah k svému rodnému kraji, který pro malíře představoval ideální svět.

Náboženská procesí nepředstavovala jen významné chvíle spjaté s církevními svátky a zvyky, ale vždy byla i přehlídkou svátečních krojů všech vrstev věřících.

Takovou pestrou (idealizovanou) paletu krojů svátečních i polosvátečních z jižního Podluží nabízí i tento autorův obraz. Vidíme krojované děti – chlapce v plátěných kalhotách „třaslavicích“ s modrou zástěrou i ve slavnostním kroji s „húseňáčkem“ na hlavě, dívky ve slavnostních „šatech“, tedy v sukni a jupce stejné látky s šátky na hlavě.  V centru pozornosti je ale svobodná dívka v nejslavnostnějším kroji „na vyslečení“. Obřadní žlutá sukně je doplněna bíle vyšívanou batistovou zástěrou „fěrtochem“, nechybí vysoce vykrojená vestička „lajbl“, rukávce a pokrývka hlavy, kterou jsou zde „rožky“. Malíř nezapomněl zpodobnit ani úpravu jejích vlasů v podobě složitého zaplétání na „zahrádku“.