Rudolf Gajdoš – Hody

Rudolf Gajdoš (1908-1975) - Ač se Rudolf Gajdoš narodil v Měříně na Vysočině, většinu svého života strávil na Slovácku. Své dětství strávil v Lednici, která mu společně s Mikulovem velmi přirostla k srdci. Byl to právě on, kdo se výrazně zasadil o záchranu obou těchto významných památek! Malířství studoval u prof. Maxe Švabinského, u nějž získal hluboký smysl pro realismus. Tyto estetické tendence promítl i do své tvorby. Poté, co procestoval téměř celou Evropu, vrátil se Gajdoš na Moravu a usadil se v Mikulově. Odtud vyjížděl do širokého okolí a zachycoval místní obyvatele při práci i při slavnostních okamžicích. Miloval panorama a monumentalitu Pálavy i malebnost architektury okolních obcí.

Nejvýznamnější lidovou společenskou událostí na Podluží byly a dodnes jsou hody. Původně význam tohoto slova znamená slavnostní konkrétní čas spjatý s náboženskou událostí (např. Boží hod velikonoční) a postupně termín hody na Moravě a ve Slezsku se rovnají termínu posvícení v Čechách. Doba konání tohoto výročního obyčeje má své historické pozadí a je většinou určena svátkem světce, jemuž je zasvěcen kostel nebo místní kaple, potom jde o tzv. hody patronátní.

Representantem hodů byla chasa se svými stárky, mající na starosti jak hladký průběh tradičních zábav, tak náklady s tím spojené. Bylo to především zajištění máje, uhrazení hudby a péči o muzikanty a krojované přespolní účastníky o hodových dnech.

Auror na dřevorytu zachycuje soudobé varianty slavnostního kroje pro svobodné – domácí chlapci z jižního Podluží v „kroji na vyslečení“ či v bílém kabátku „ratyňáku“, hudebníci v „třaslavicích“ s modrou zástěrou a kloboučkem „húseňákem“. Slavnostní kroj přespolního páru bychom mohli potom zařadit do národopisného regionu Hanácké Slovácko.