Hubert Kovařík – Vinobraní

Hubert Kovařík (1888–1958) - Hubert Kovařík, rodák z Břeclavi, patřil k silné generaci mladých tvůrců, kteří absolvovali své umělecké školení na Kunstgewerbeschule ve Vídni u předních tvůrců vídeňské secese a moderny (Löffler, soukromě Hanak). Ve Vídni získal také své první zakázky, spolupracoval s Wiener Kunstkeramische Werkstätte, účastnil se řady výstav ve Vídni, Bruselu, Gentu, Kolíně nad Rýnem. Rozvíjející se kariéru však přerušila první světová válka, po jejím ukončení se Kovařík vrátil k umělecké tvorbě, kterou však rozvíjel už v nově vzniklé Československé republice. Nejvýrazněji se tvorba Huberta Kovaříka rozvinula mezi lety 1922-1932, kdy založil a vedl vlastní keramickou dílnu ve Svitávce. Zde se více soustředil na luxusní figurální keramiku, kterou vytvářel litím do forem z tzv. póroviny. Své práce zpravidla zhotovoval v trojím provedení, čistě bílé, bílé kombinované s kontrastní černou linkou případně barevně malované. Provoz dílny ve Svitávce ukončila hospodářská krize. Po roce 1932 se Hubert Kovařík věnoval téměř výhradně malbě a grafice, jako člen SVUM Hodonín se účastnil řady spolkových výstav. Keramická tvorba Huberta Kovaříka se na Moravě stala synonymem produkce období art deco. Patří k nejzajímavějším, ale dosud stále málo známým příkladům umělecké keramiky dvacátých let 20.století na našem území.

Pracovní kroj bývá výtvarně zachycen málokdy. Zde v pozadí s panoramou Bílých Karpat vidíme zpracování hroznů v některé z typických vinařských obcí jižního Podluží. Ženy jsou oblečeny v kratší sukni s pracovní modrou zástěrou, letní jupce s našitou jednoduchou kraječkou „parádou“ a nezbytném plátěném šátku. Ten je uvázán pod bradou na tzv. babu.

Muž má již poloměstský oděv, chybí dříve tak typické plátěné kalhoty „třaslavice“ a modrá zástěra.