Josef Koudelka – kopie obrazu Stárek z Lanštorfa Joži Uprky

Josef Koudelka (1877–1960) - Josef Koudelka se narodil v Kloboukách u Brna. Od roku 1894 studoval na pražské Malířské akademii u profesorů F. Sequense, M. Pirnera, V. Brožíka a H. Schwaigra. Posléze absolvoval studijní pobyty v Lublani a Itálii. Po návratu do vlasti pracoval převážně na Horňácku, spolupracoval z Františkem Úprkou. Rovněž se věnoval portrétování a pilně studoval folklór na Moravském Slovácku. Josef Koudelka byl členem SVU Mánes a měl řadu výstav v Praze i dalších československých městech. Jeho díla jsou zastoupeny v mnoha galériích, včetně Národní galerie v Praze. Josef Koudelka patřil vedle malířů J. Úprky a A. Frolky k předním folklórním malířům.

Tradiční podoba svátečního kroje „na vyslečení“ pro svobodné chlapce. Významná národopisná obec západního Podluží Lanštorf (od roku 1950 nese jméno Ladná) si až do poloviny 20. století udržela svůj zemědělský ráz a charakter typické vesnice. Slavnostní kroj pro svobodnou chasu zde vychází z původní starobřeclavské varianty podlužáckého kroje.

Na vyobrazení svobodného chlapce vidíme červené soukenné kalhoty „červenice“ zdobené modrým šňůrováním a velmi vkusným „cifrováním“ v podobě pletence, tradičního vzoru pro tuto obec. Kalhoty jsou ještě bez barevného vyšívání, které se v obci, podobně jako téměř na celém Podluží, začalo později používat. Tradičního střihu a barvy je i krátká zelená vestička „lajbl“, vysoké čižmy z měkké kůže s výrazným vykrojením jsou zdobeny dlouhými červenými hedvábnými střapci. Starobyle působí i tzv. hladké stuhy (bez ornamentální malby) v kokardě na vestičce.

Jako symbol stárkovství náležel chlapci tzv. předek v podobě svazečku různobarevných mašliček připevněných na dřevěném kolíčku, zastrčený v „guláči“. Zvyk označovat stárka tímto symbolem po jeho zvolení (odpoledne na sv. Štěpána) pochází již z druhé poloviny 19. století.