Nástroje pro usnadnění přístupu

Skip to main content

L. Štebel – kopie obrazu Aloise Kalvody Ženich z Týnce

Datace

před r. 1938

Technika

olej na plátně

Rozměry

44 x 28
O autorovi
L. Štebel - O tomto autorovi se nám bohužel dosud nepodařilo zjistit žádné bližší životopisné údaje. Jeho obrazy, zachycující většinou krajiny (např. Tatry, mořské pobřeží), městské scenérie či květinová zátiší se často objevují v aukcích. Mezi sběrateli obrazů s folklorní tematikou jsou ceněny jeho poměrně zdařilé kopie obrazů významných autorů – Uprky, Mánesa či Kalvody.
Etnografický popis

Ukázka obřadního lidového mužského oděvu. Svatební oděv na Podluží se vyskytoval v několika variantách. V Týnci a nejbližších vesnicích se používala nejslavnostnější varianta chlapeckého kroje tzv. na vyslečení. Základem byly červené soukenné nohavice bohatě vyšívané modrým šňůrováním (v meziválečném období 20. století se přidává i barevné vyšívání) a slavnostní košile „katrovice“. Široké otevřené rukávy košile byly z jemného plátna, zdobené vkládanými pruhy výšivek a ukončené širokými krajkami. Přes košili se oblékala kratičká zdobená vestu bez rukávů „lajbl“ s připevněnou kokardou. Pokrývkou hlavy svobodných v této části regionu byl klobouk „húseňák“, kde nechyběl vybělený „kosírek“ z jeřábího peří. Chlapci potom obouvali vysoké kožené čižmy se spuštěnými hedvábnými střapci, mosaznými podkůvkami a barevným vyšíváním na holeních. 

Takto sestavený slavnostní „kroj na vyslečení“ se udržel do dnešní doby, kdy se výhradně nosí na hody, krojové slavnosti popř. náboženské procesí. Při hodech nesmí chybět (tak jak to vidíme na obraze) malovaná, mašlemi ozdobená láhev s vínem. Svatební varianta navíc zahrnovala speciálně vystrojené „pero“ na kloboučku s rozmarýnovými větvičkami, které si ženatí muži uchovávali doma na památku.